24.kapitola
James nervózně přešlapoval před domem svých rodičů. Co chvíli se kouknul na hodinky. Za chvíli dorazí jeho snoubenka a půjde jí ukázat jejich nový dům.
Jejich přátelé přijedou až v druhé polovině července, navíc ani netuší, že letos poprvé budou trávit společné chvíle jinde než u Jamesových rodičů. Otočil se k brance zády a čelem se opřel o vchodové dveře.
Za pár chvil ucítil na ramenou něčí ruce.
„Ahoj lásko,“ usmála se na něj zrzka. V lehkých zelených šatech, které její postavu jemně obepínaly vypadala nádherně. Rychle si ji k sobě přitáhl, ale než ji stihl byť jen letmo políbit. Vyšel ze dveří pan Potter.
„Tak už si nám konečně dorazila! Vítej Lily!“
James ji jen neochotně pustil, aby se mohla přivítat se svým skoro-tchánem.
„Jsem ráda pane Po…“
„Ale má zlatá! Říkej mi Henry! Když už jsme přece skoro rodina tak si nebudeme vykat ne?“
„Dobře.“ usmála se, „Užili jste si ten výlet s mými rodiči?“
„Byl skvělý! I když Petúnie musela odjet za tím svým ženichem, ale to nám moc nevadilo.“
Lily se upřímně rozesmála, přesně tohle říkali i její rodiče. To už dorazila i paní Potterová.
Následoval asi hodinový rozhovor, který přerušilo Jamesovo nedočkavé, „Ehm, ehm.“
Manžele věděli, že jejich syn by se rád taky přivítal se svou vyvolenou a zavedl ji do jejich nového domu.
Tam už bylo všechno připraveno. James se opravdu činil. Tolik práce co udělal za poslední tři týdny neudělal za celý svůj život. Lily ho chytla za ruku a oba se přemístili.
Lily nevěřila vlastním očím, stála a zírala na svůj nový domov s otevřenou pusou. Strašně moc se jí líbil. Vypadal jako z pohádky, takový si vždycky přála.
„Líbí se ti?“
„Já… on je… nádherný!“ vysoukala ze sebe a vrhla se Jamesovi okolo krku. Nečekala, že by vybral tak krásný domek. Chtěl ji políbit, ale s jiskřičkami v očích se mu vykroutila ze sevření.
„Nepůjdeme si prohlédnout vnitřek?“ poodešla od něj pár kroků.
„To není špatný nápad,“ usmál se, „Ložnice je v druhém patře nalevo od schodů.“
„Pottere myslíš někdy na něco jiného?!“
„Evansová nebuď labuť a udělej mi radost.“
„Tss. To tak Pottere.“ otočila se na podpatku a zamířila dovnitř. James začal předstírat uraženého, ale jakmile Lily zmizela v domě, jal se jí pronásledovat.
Lily se nepřestávala usmívat. Po malé a účelné verandě vešla do chodby spojující pár místností.
Napravo byla celkem velká kuchyň. Celá, včetně stolu, byla z tmavého dřeva. Zdi mezi linkou a zavěšenými skříňkami byly obložené béžovými kachličkami a tím vytvářely příjemný kontrast. Z okna, které bylo hned naproti obrovskému stolu, měla výhled na zahrádku za domem. Přešla chodbu a zamířila do obýváku.
Byl obrovský, přes skoro celou pravou polovinu domu. Vymalovaný na béžovo a i přes svou velikost působil útulně Nohy se jí zabořily do měkounkého koberce, jenž byl přes celou místnost. Středem byl nádherný krb, kolem kterého byly postaveny křesla a pohovka – laděné do světlých barev. Nemohla si nevšimnout knihovničky plné zajímavých knih a křesla postaveného přímo vedle okna, tady bude vysedávat hodně často.
Další místnůstkou byl záchod s umyvadlem a maličkou sprchou, okamžitě zadoufala že v druhém patře bude i vana. Nedokázala si představit, že by se měla mýt v tak malém prostoru.Další místnost už dole nebyla a tak se vydala vzhůru po dřevěných schodech. Tenhle dům byl pro ni tak nádherný, že se zoufale snažila zahnat myšlenky o jeho ceně. Určitě nebyla malá, to věděla jistě.
Vyšla do patra, zamyslela se, a po chvíli vyšla až úplně nahoru. Byl tam nádherný podkrovní pokoj vybavený speciálně pro dítě. Musela se usmát, když to viděla. James prostě myslí na všechno. Pečlivě si pokoj prohlédla. Asi po půl hodině se pomalým krokem vydala dolů.
‚Co to Jamie říkal? Ložnice je nalevo... tak půjdu rovně. Aha takže tady toto bude nejspíš… KOUPELNA! Ách! Tady se budu rochnit!‘
Přejela konečky prstů po okraji prostorné vany. Stěny byly obloženy kachličkami v tmavě hnědé barvě, stejně tak i podlaha. Vana a umyvadlo byly bílé a doslova zářily do prostoru. Nad umyvadlem bylo obrovské zrcadlo, které osvětlovaly malé lampičky. Spokojeně se zatočila.
‚Už zbývají jen tři pokoje, jeden z nich je určitě ložnice.‘ stála nerozhodně před dalšími dveřmi. Nakonec je po minutě váhání otevřela. Byl to pokoj pro hosty. Téměř ničím se nelišil od ostatních místností, také byl béžově vymalovaný a s velkým oknem. Její pohled upoutala velká manželská postel. Rozesmála se. Představa, že by Sirius s Remem museli někdy spát v manželské posteli byla vážně skvělá. Počítala s tím, že ti dva je budou často navštěvovat. Druhý pokoj byl stejný a taktéž pro hosty, jenže v něm byly dvě oddělené postele. Vzpomněla si na Rose a Natali. Určitě je sem pozve.
Stála před poslední místností, tušila že tam na ni James čeká. A věděla co bude následovat, když vejde. Zvědavost ji nakonec přemohla.
Hned naproti dveřím byla obrovská manželská postel s nebesy. Byla podobně jako kuchyň vyřezaná z tmavého dřeva. Zelenkavé peřiny vyhlížely velmi pohodlně, jen se do nich zachumlat. Na levé straně byly dvě skříně. A na pravé toaletní stolek s otočným zrcadlem. Lily úplně zapomněla na svět a vešla dovnitř. Uchváceně si prohlížela ornamenty na skříních i posteli. Neuniklo ji, že téměř všechno je do hněda a béžova. Nejspíš Jamesovy nejoblíbenější barvy.
„Tak co Evansová?! Líbí?“ stál opřený o rám dveří a poťouchle se na ni usmíval. „Pottere! Málem mě z tebe trefil šlak!“
„Nedělej se Evansová. Já vím, žes po téhle místnosti toužila nejvíc.“
‚Fajn Jamie. Chceš hru.. máš ji mít.‘
„Pottere, divím se že se z tebe nestal gigolo.“
„Nedokázal bych tě podvádět Evansová.“
„Ó romantická duše.“
„Vadí to?“ nadzvedl obočí, zavřel dveře a vydal se k ní. Sjela ho pohledem. Nehorázně mu to slušelo. Měl na sobě oprané jeany a černou košili, první tři knoflíčky měl rozepnuté a Lily si tak mohla alespoň z části prohlédnou jeho vypracovanou hruď.
„Pottere, dneska vypadáš neodolatelně.“
„Vážně Evansová?! A odoláš pokušení.“
„Myslím, že to zvládnu.“ pokývala hlavou, „Ale ty s tím budeš mít problémy.“ usmála se na něj. A vydala se k němu. V okamžiku kdy se střetli ji chytil za pas a přimáčknul k sobě.
„Proč myslíš, že budu trpět?“
Její ruka mu vklouzla pod košili a lehce mu s ní přejela po zádech. Zhluboka se nadechl, aby se alespoň částečně uklidnil.
„Nemyslím…“ přivřela oči a přitiskla své rty k jeho. Překvapením ztuhl, ale po pár okamžicích ji polibky začal vracet. Pootevřel ústa a ona mu jazykem vnikla dovnitř. Rozehrála s ním fantastickou hru, při které se mu podlamovala kolena, stále přidávala na intenzitě polibků a James už se nedokázal hlídat. Obtočil ji obě ruce okolo pasu a aniž by se od sebe odtrhli, jí donesl až k posteli.
Položil ji do nadýchaných peřin a zajel rukou pod šaty.Pod jeho doteky se celé slastně prohýbala. Neubránil se pocitu vítězství. Má ji v hrsti. Už mu neuteče.
Když se konečně dostal až k zapínání podprsenky, přetočila ho, takže teď seděla ona na něm a odtáhla se.
„Já vím, že budeš trpět,“ dokončila větu, kterou před chvílí začala, „Je mi líto lásko, ale mám hlad.“ sladce se usmála a odešla do kuchyně.
Tohle ho dokázalo dohnat k zuřivosti. Vždyť si s ním dělá co chce! Skoro tři týdny ji neviděl a když ji konečně má u sebe, ho tak hnusně odmítne.
Naštvala ho. To věděla víc než stoprocentně, ale přece nehodlala strávit zbytek dne v posteli. Sešla do kuchyně a zapla rádio. Hrála tam nějaká mudlovská stanice, ale nijak ji to nevadilo. Spokojeně si začala pobrukovat do rytmu. Udělala si svačinku a vydala se na menší procházku po okolí.
Zpět se vrátila až kolem osmi hodin, Godrikův důl byla krásná vesnička. Seznámila se s hodně příjemnými lidmi. Nemohla se dočkat až své zážitky poví Jamesovi.
„Jsem zpátky!“ zvolala šťastně, když vešla do domu. Odpověď ale nepřišla. Sklopila hlavu.
‚Asi jsem to odpoledne vážně přehnala.‘ zauvažovala nad svým počínáním. Vydala se do koupelny, aby se po horkém letním dnu osvěžila.
***
V tenké noční košilce a mokrými vlasy vešla do ložnice. James už tam byl, ale silně pochybovala o tom jestli spí. Před pár minutami teprve zapadlo slunce. Opatrně si vedle něj lehla. Nereagoval. Přisunula se blíž k němu a objala ho. Jen se zavrtěl.
„Jamie,“ zašeptala mu do ucha, „Promiň, ale neměla jsem na vybranou, nechtěla sem být celý den jen v posteli.“
Nic.
„Vážně promiň.“ vtiskla mu polibek na krk.
„Já bych chtěl spát Lil. Dobrou.“
Stiskla rty a odtáhla se na druhou stranu postele.
Chvíli se nic nedělo. Pak se James otočil.
Lily se usmála.
‚A už to zase začíná.‘
Pomalu k ní pod peřinou natahoval ruku. Když už byla tak blízko, že Lil cítila její teplo, zastavil se.
„Tobě se chce spát?“ šeptl pobaveně.
„Ne?!“
„A nechtěla by sis zopakovat biologii?“
„To záleží na tom, jestli myslíš teorii nebo praxi.“
„Slečno Evansová, nedělejte se hloupou.“
„Pane Pottere,… jsem jen vaše.“
Okamžitě si ji přitáhl k sobě.
„A neutečete mi?“
„Ne, takto jsem vás dostatečně vytrestala odpoledne.“
„Už to nikdy nedělejte. Myslel jsem, že umřu touhou po vás.“hladil ji na vnitřní straně stehna.
„Ú pane Pottere! To mne až příliš vzrušuje!“ přejela mu bříškem prstu po rtech.
„Slečno! Vy mě svádíte.“ konstatoval s úsměvem a rukou zajel výše.
„Nevím jak vy pane, ale mě je tohle velmi příjemné.“ smála se, „Vám snad ne?“ položila mu ruku na hrudník a pomalu s ní sjížděla níž a níž.
„Musím přiznat, že se mnou děláte divy.“ sklonil se a jemně jí líbal na krku.
„A co kdyby jste ty divy udělal i vy se mnou,“ zajela rukou pod polštář. Vytáhla malý tenký balíček a zamávala mu s ním před nosem.
„Měl by jste změnit místo, kde schováváte prezervativy pane Pottere. Už hodně dlouho jsou na stejném místě.“
„Pokusím se slečno, ale teď když dovolíte.“ stáhl ji pod sebe a tím začal pro Lily s jednou nejskvělejších nocí, které s ním kdy zažila.
****
Lily připravovala slavnostní oběd. Dnes k nim měli poprvé přijít všichni jejich přátele. Původně měla v plánu, že jídla udělá víc, ale když Peter oznámil, že nedorazí tak své plány přehodnotila. Spokojeně pohupovala boky do rytmu jedné písničky a zatímco připravovala omáčku na právě se pečící kuřecí prsíčka zpívala si s ní.
„Hmm!Tady to nádherně voní!“ objal ji James zezadu okolo pasu, „Jakou dobrůtku připravuješ tentokrát?“
„Nech se překvapit.“ usmála se.
DING! DONG! DING! DONG!
„Už jsou tady!“ zaradoval se James a zatočil s Lily.
„Ty jsi blázen!“ rozesmála se.
„Do tebe lásko, do tebe.“ vlepil ji na tvář pusu a rozběhl se ke dveřím.
Mrkla se na hodiny, má patnáct minut než bude servírovat, teď by se jí hodila pomoc.
„Víš, že nás málem kleplo, když nám vaši řekli, že bydlíš jinde! A ještě navíc s Lily?! Jako mohl bys mít soucit s naší psychikou. Krom toho se ti teď budu stydět ukázat svůj byt, protože s tvým se nedá vůbec srovnat. Tak, a teď jsem na tebe uražený. A jsem zvědavý co na to řekneš.“ založil si šedooký kluk ruce na prsou a nadzvednul obočí.
„Že to mělo být překvápko?!“ pokrčil James rameny, „A to se se mnou ani nepřivítáš?“
„ČAU BRÁCHA!“ zařval Sirius a objal svého kamaráda.
„No nazdar.“ smál se James, když ho tichošlápek pustil.
„Ahoj Jamesi!“ usmála se na něj Rose.
„Ro! Ty zlato naše! Lil na tebe vzpomínala! Dost, že jsi konečně dorazila!“ objal ji.
„Hmm! Čichám, čichám jídlo!“ zavětřil Sirius a vešel do kuchyně, „Ó Lily, Lily, Lily! Ty nám rosteš do krásy!“
„Ty zas máš dobrou náladu že?!“ smála se a obejmula ho.
„Já vždycky!“ usmál se na ni a už se hrnul k misce s krémem.
„Padej, padej kamaráde!“ odžduchla ho k Jamesovi, „Běžte si pokecat, na oběd je ještě čas a nejsme tady všichni.“
Sirius uhnul stranou a Lil spatřila svou nejlepší kamarádku.
„ROSE!“ vykřikla šťastně a pevně ji objala, „Tys mi tak chyběla!“
„Lily! Vždyť mě rozmačkáš!“ smála se hnědovláska.
„Ježiši promiň!“ vyjíkla zrzka a zaměřila se na Rosino bříško, které už bylo jasně větší. Dřepla si a dala k němu ucho.
„Tak a co ty děťátko?! Stará se o tebe mamča dobře?“
„Neblázni!“ smála se kamarádka.
„Tak musíme mu dát prostor pro vyslovení svých názorů.“
„Myslím, že momentálně bys měla dát prostor vaření, ať se ti to v troubě nespálí.“
„Ježiši! No vidíš to. Málem bych zapomněla.“ přiskočila k troubě a vytáhla pekáč.
Povedlo se. Nic nebylo spálené, ani nedodělané.
‚To se ti povedlo Lily! Vrcholné dílo. Takhle se mi ještě nezadařilo.‘
„Nepotřebuješ pomoc?“nabídla se Natali stojící ve dveřích.
„NATI!“ zaburácely obě dívky v kuchyni a vrhly se na ni.
„A já tu tak tiše v koutku šoupu nohama, nevšímejte si mě. Mi to nijak nevadí.“ mávl rukou Alex, který stál v chodbě opřený o schody.
Holky se vyřítily i na něj.
„A co já?!“ smál se Remus stojící ve dveřích do verandy. Hejno šťastných dívek se přiřítilo i k němu.
„Tak jo. Jde se jíst.“ zavelela Lily a zahnala všechny do kuchyně.
„Páni! To bylo perfektní!“ usmíval se Remus.
„Přesně jsi to vystihl. Sestřenko, ty se překonáváš!“
„No, ehm, ehm. Víte, my s Lily bychom vám chtěli něco oznámit.“ začal pomalu James, „Budeme se brát.“
Na okamžik jejich přátelé ztuhli.
„Jako Jamie, mám dojem, že nás chceš zabít. Tolik šoků za den jsem ještě nezažil.“ rozesmál se Sirius, „Ale blahopřeju! Tak nějak jsem doufal, že se vezmete!“
U stolu se rozproudil hovor. Všichni byli nadšení z toho co se dozvěděli.
„No, tak dneska už mě vážně nic nepřekvapí.“ zapřel se na židli Alex.
„Vážně?“ ušklíbla se Rose.
„Vážně. To vím nabeton.“ ukousl si z krajíce chleba.
„A co kdybych ti řekla, že se budu vdávat.“
„EHM EHM! CHRCHLY CHRCHLY!“
„Ježiši Alexi! Neudus se!“ zapištěla Lily. James nezaváhal a praštil ho do zad.
„Dí –eh- ky.“ kývnul k němu hlavou, „To - ehm – si myslela vážně?!“
„Naprosto.“
„Tak ty se budeš taky vdávat?!“ zamrkala překvapeně Natali.
„GRATULUJU!“ zaradovala se Lily, „A koho si vůbec ulovila? Nějakého milionáře?“
„Dá se to tak říct.“
„Páni! Holka ty se nezdáš! Jak vypadá! Povídej! A proč si ho sebou nevzala?!“ rozmluvila se Nat.
„Sebou mě vzít nemohla, když jsem ji sebou vzal já.“
James pár minut vypadal, že omdlí. Zbytek osazenstva na tom nebyl jinak.
Komentáře
Přehled komentářů
Ty mi tady prozrazuješ děj Twiggy!!! =D Ale co... stejně je to stráááááášně průhledný. A to je jedno. Tak já jdu pokračovat v psaní ať tady máte novou kapitolku co nejdřív. A ještě jednou: kujůůůůůůůů!!!!
:)))
(Twiggy 33, 19. 1. 2007 20:38)Jupííí, další kapča :) Takový baráček jako vybral Jamie bych si taky nechala líbit :)) Při vítání všech nově příchozích jsem se tlemila, jak blázen :D A ten konec...Rose a Sirius...no, jsem zvědavá, jestli se tý svatby dožijou...ale já věřím, že jo :))))
skvělí
(zarinka, 19. 1. 2007 19:08)skvělí skvělí skvělí skvělí skvělí skvělí fakticky moooooooooc rychle piš další kapitolu!!!
super!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
(barbora, 19. 1. 2007 17:07)paradna kapitola naozaj najlepsia. strasne sa mi pacila
:-D
(Verča, 16. 1. 2007 17:20)Je to suprový. Chybí mi ale další kapitolka. tak se tě ptám, Kdy bude další?????
Hurááááááááá!!!!!!! Konečně!!
(Namael, 15. 1. 2007 18:09)Konečně, konečně, konečně, jsi úžasná, tak honem, umírám touhou po informacích jak k tomu došlo???!!! plosím, nenapínej mě dlouho ^-^
JOOOOOOOOOO!!!
(Susan Topperová, 14. 1. 2007 21:43)To byla ta nejlepší kapitola, cos napsala!!!! Gratulujůůůů!!! :* *muck muck* Seš skvělá!
ááááááááááááá =D
(LilyJane, 19. 1. 2007 22:47)