26. kapitola
„MÁM TO!! MÁM TO ROSE!!“ skákala nadšeně Lily uprostřed obýváku s obálkou v ruce, její kamarádka ji nadšeně sledovala.
„To je perfektní!“ vykřikla hnědovláska a objala svou kamarádku, „Chtělo by to oslavu.“
„Pravda. Ale momentálně na to není čas.“ rozplácla se zrzka na koberec, „Já se z té svatby vážně zblázním.“
„Neříkej! Ještě před týdnem si z toho byla nadšená!“
„To byla a pořád ještě sem, ale to zařizování už mě vážně zmáhá.“
„Co se tady řeší?“ dolehl k nim hluboký hlas od dveří.
„JAMESI!“ zakřičela Lily a vrhla se mu kolem krku s takovou vervou, že se chudák musel přichytit rámu aby nesletěl na zem, „Vzali mě, mám to!“
Jen se usmál a vášnivě políbil, „Věděl jsem to.“
„Z Lily už máme zdatnou ošetřovatelku.“ smála se hnědovláska.
„Ještě ne. Nastupuju až 1.prosince, před tím ještě bude pár kurzů. Ne to co sme měli až doteď, něco podobného. ALE MÁM PRÁCI!“
„A co ty Jamesi?“
„Mě čeká jen pár zkoušek a je ze mě taky zaměstnaný jedinec. Stejně jako Sirius.“
„Jak málo stačí ke štěstí.“ smála se hnědovláska, „Naštěstí na to mám ještě dost času.“
„To se tak někdo má co?“ smál se na ni Sirius, který právě dorazil. Jen na něj vyplázla jazyk.
***
Rose byla pohodlně usazená v křesle a prohlížela si staré fotky a dopisy z jejich školních let. Právě si pročítala dopis, který někdy v druhém ročníku posílala Lily. Nemohla uvěřit tomu jakými pitomostmi se tehdy zabývala.
„ Ahoj Lily, chtělas abych ti napsala veškeré novinky ze školy. Teda v podstatě není co psát, až na poslední událost. Tuším, že víš o kom se tady zmíním.
Potter s Blackem málem přizabili paní Norisovou, když po ní hodili asi třicet bomb hnojůvek najednou. Ale Pomfreyová říká že to s ní tak vážné nebude, má jen silný šok a bude trochu zapáchat. Když sem tu kočku uviděla ve velký síni, měla jsem co dělat abych se nerozesmála. Ale slíbily jsme si, že ty dva blby (myslím Blacka a Pottera) budeme ignorovat a nebudeme se smát jejich pitomým vtípkům. Musím se pochlubit, že prozatím se mi to skvěle daří….“
Rose se rozesmála. Kdyby tenkrát věděla co bude za pár let… Složila dopis zpět do krabice a vyndala jakousi fotku. Byly na ní čtyři rozesmáté mladé holčiny ležící nahromadě u bradavického jezera. Mohlo jim být kolem 14. Ani nevěděla, že je tehdy někdo vyfotil. V horním rohu fotky uviděla část sovince… Nemohla si nevzpomenout na ten den, kdy tam za ní přišel Sirius…
„Rose? Já,… já bych…“ koktal. Pousmála se.
„Víš… Prosím tě řekni něco. Alespoň bys mohla dát najevo, že mě vnímáš.“
„Nevidím důvod, proč tě nějak vnímat. Tys na mě kašlal přes dva měsíce.“
„Já ne. Ty ses mi vyhýbala, ignorovala a příležitostně mě alespoň za něco seřvala.“
„Divíš se mi, potom cos mi provedl.“
„Za tuhle situaci nemůžu jen já. Já tě nesváděl. Kdybys byla tehdy alespoň opilá, tak by se to dalo svalit na mě. Jenže opak je pravdou.“
Sklopila hlavu. Věděla, že má pravdu.
„Co chceš dělat?“ zašeptala. Pomalu přešel k ní. Zadívala se mu do očí. Vypadal hodně nervózně, jako by uvnitř něj zuřil nějaký souboj. Po pár minutách znovu promluvil.
„Vím, že sem se nechoval zrovna nějak příkladně. Ale prostě jsem se v sobě vůbec nevyznal…“mluvil hodně pomalu a hlas se mu třásl. Takhle ho neznala. Nebylo nic čeho by se bál. Za celou dobu co ho znala nikdy nemluvil takhle…. ustrašeně. Vždycky šel přímo, bez okolků.
„Já – chtěl bych ti říct jen to, že tě miluju Rose. A nechci o tebe přijít. Chápu, že ty už mě nechceš ani vidět, ale jen jsem ti to chtěl říct. Protože bych nesnesl, kdyby sis o mě myslela, že jsem absolutní mamlas, který kašle na okolí…“
Zaskočil ji. Nebyla schopna slova. Jen seděla a zírala. Vstal a s tichým „Ahoj!“ odešel. Měla chuť se za ním rozběhnout a pořádnou mu vrazit, zato že na to co k ní cítí přišel až teď a zároveň ho políbit a říct, že je na tom úplně stejně. Ale nedokázala se zvednout, v naprosté strnulosti sledovala jeho postavu, jak pomalým krokem míří do hradu.
Ze vzpomínání ji vyrušil domovní zvonek. Vstala a protáhla se, seděla v jedné poloze až moc dlouho. Došla ke dveřím a otevřela.
„Ahoj Nati!“ usmála se na svou kamarádku, „Co ty tady? Nemáš být v práci?“ ustoupila jí aby mohla vejít dovnitř.
Černovláska jen mávla rukou, „Dneska mi padla trochu dřív. Navíc sme se dlouho neviděly.“
Rose nakrčila obočí, Nat se chovala nějak divně.
Dívky seděly na zemi a společně se prohrabovaly fotkami svých přátel. Nati byla jen na malé části fotek, protože do bradavic nastoupila až v šestém ročníku, ale Rosiny komentáře byly perfektní. Když ale došly k fotce Alexe s Lily, tak se Nat zarazila.
„Co se děje?“
„No… menší problém. Lily má za dva týdny svatbu.“
„To je problém?!“ smála se Rose.
„Ne, problém je v tom, že tam musím jít s Alexem jako družička, stejně jako ty se Siriem.“ Rose ztuhla.
„Ty s ním něco máš?“
„Měla jsem… v Bradavicích.“
„Tohle už bylo dávno, ale pořád nechápu ten tvůj problém.“
„Vzpomínáš si tehdy na ten večer, kdy sme se u Lil doma tak trochu opili a potom se přemisťovali domů?“ Rose kývla hlavou, „Tak já sem se nedokázala přemístit, prostě to nešlo. Vypila jsem toho až příliš. Alex mi nabídnul pomoc, ale taky už měl svoje v krvi… takže jsme se ocitli u něj. Dál už pokračovat nemusím, že ne? Nesměj se! To je spíš k pláči! Víš jak mi je?! Vždyť se mu nemůžu podívat do očí!“
„Pro… promiň. Ale když vy dva ste tak nemožní?“ hnědovláska se nedokázala přestat smát.
„Vážně díky za podporu.“ odsekla jí Nat, „Nesměj se ti říkám.“
„Vždyť ty už se taky řehníš.“
„To je jedno! Ty bys mě jako správná kamarádka měla utěšovat!“
„Utěšovat?! Tebe?! Prosimtě…“
„A toto bylo myšleno jako jak?!“
Obě dívky se smály a sem tam po sobě mrskly jeden z malých polštářků, které si vzaly z pohovky.
____________________________________________________
Tři nejlepší kamarádky seděly u Lily v obýváku a snažily se navzájem rozptýlit svatba už byla na spadnutí. Jen dva dny...
„Jak si ho tenkrát nazvala blbec, magor, vypatlaný mamlas…“
„Už dost! Já vím já vím!“ smála se zrzka, „Kdo mohl vědět, že si ho jednou vezmu?!“
„Náhodou my sme to věděly.“
„Jo Nati, ty, Sabrina, Rose… vy tři ste mi to tenkrát ani trochu neusnadňovaly.“
„My jsme ti pouze připomínaly realitu.“
„Já ho ale vážně nesnášela…! No dobře, tak asi do určité části šesťáku.“
„Kdo by to byl čekal.“ spráskla Rose ruce. Natali, která právě pila džus se zakuckala.
„Bože tohle je teda rozlučka…“ pokroutila hlavou Lily.
„Chtěla by ses snad zlít do němoty?“ ušklíbla se hnědovláska.
„Ani náhodou, doufám že James se taky krotí….“
„Brácha! Tak je to tady… Budeš se ženit!“ smál se mladý Black a pořádně si lokl ohnivé whisky.
„A s Lily Ee – Ea -Evansovou!!“ připojil se Alex.
„Svět se zbláznil.“ smál se James a marně se pokoušel vstát ze země, „Nechápu jak sem to dokázal!“
„To nejsi sám brácha. Ale hlavní je, že si ji pozítří bereš!“ připotácel se ke svému kamarádovi Sirius a snažil se mu pomoct.
„Eee, trochu doprava Siri, ee – doleva, rovně!!!“ naváděl Remus Siria aby se mu podařilo chytit Jamesovu ruku.
„Já takhle e – ne-nemůžu domů. Lily mě zabije.“ postěžoval si James, když Sirius po hlavě spadl vedle něj na podlahu.
„Došlo ti to vážně brzo kamaráde.“ usmíval se Alex, „Stinná stránka manželství, žádný ochlast párty, žádný řádění po nocích v hospodách. Budeš sedět doma na zadku a poslouchat svou darho – drahocennou ženušku.“
„Nebýt to Lily, tak se nežením.“
„Hlavně aby ses nezhroutil…“ usmíval se Remus.
„Proč by se měl James hroutit?“ pokoušel se Sirius zaostřit na své přátele.
„Většinou je to sice tak, že hysterčí baby… ale chlapi taky nejsou zrovna dvakrát klidní,“ pokrčil rameny Alex, „Jako děcko sem byl na svatbě a čekal sem ve stejné místnosti s ženichem. Byl tak vyklepaný, že se nedokázal sám oblíknout...“
„Ó můj bože.“
„Klid brácha. Něčím tě nadopujem.“
***
„Rose já to nezvládnu!“ Lily se zprudka posadila na posteli, „Nikam nejdu!“
„Co?!“ jmenovaná se právě vrátila ze záchodu. Lily se na ni vyděšeně vrhla.
„Já to nezvládnu! Ztrapním se tam! Zapomenu slib! Roztrhnou se mi šaty! Něco se stane! ROSE JÁ NIKAM NEJDU!“
„Prosím tě uklidni se. Dýchej! Zhluboka. Nic se nestane, prostě se dneska vdáš. Všechno bude perfektní.“
„Já se bojím.“
„Čeho?!“
„Že… že… že nedorazí James!“
„Nechtěj mě rozesmát! Ty si myslíš, že po těch letech co se o tebe snažil, by se na tebe vykašlal?“
„TO BY ZKUSIL!“
„Neřvi. Uklidni se. Jdi si dát sprchu.“ zrzce nezbývalo nic jiného, než poslechnout.
Rose se posadila na židli a chytla se za břicho, které nabylo gigantických rozměrů. Už se těšila na to až se tohohle závaží zbaví.
„ROSE! NEROĎ MI TU!“ přiběhla k ní zpět Lily.
„Já nerodím!“ rozesmála se, „Jen čekám až se vrátíš z té sprchy.“
„A jsi si jistá…“
„LILY!“
Komentáře
Přehled komentářů
Tak bacha...já mám ve zvyku všem všechno vždycky zkritizovat,ale včera jsem nějak úplnou náhodou narazila na tenhle web a všechny kapitoly jsem přelouskala za ten jeden večer a musím uznat,že se od prvních kapitol sakra lepšíš. A to i ty první byly dobrý,tak tyhle jsou skvělý!!!! Fakt jako poklona. Já taky píšu...už hóóódně dlouho takovou rozsáhlejší povídku (už deset kapitol - každá cca 15 stran),ale dlouho jsem nepasala,páč jsem neměla inspiraci. Ale včera mě to tak chytlo a konečně zase pokračuju a dokonce jsem se rozhodla dát svojí povídku taky na net,tak až to bude hotový,písnu vám link. jinak je ta tvoje povídka naprostoc SUPER!!!
Fíha
(Twiggy 33, 24. 2. 2007 19:23)
Člověk pár dní není na netu a tady se dějou věci :) To se dělá, useknout to v tom nejlepším? (I když, to říká ta pravá...)
Divím se, že Rose z Lily ještě neporodila :D
Moc povedená kapitola :) Předpokládám, že nás nechceš dlouho napínat a co nejdřív sem přidáš další :)
waw
(Phee, 21. 2. 2007 23:41)
boze LilyJane ja milujem tvoje poviedky, su uplne bomba, hlavne sblizeni to fakt nema chybu.........a aj tato kapitola bola dost podarena,
jednoducho obdobie zaskodnikov a pary Lily/James a Sirius/niekto su moje srdcovky
upa supa
(Hayddé, 21. 2. 2007 21:48)Ja tuhle povídku prostě žeru!tak honrm,honem,pokračování!!!Už se nemužu dočkat
upe super
(zarinka, 20. 2. 2007 19:34)Je skvělá už se těšim na daší:) Mimochodem na kdy se můžu těšit?????? =c)
...
(kristyna, 19. 2. 2007 17:01)
super, jako vždycky!!!
už se těšim jak to nakonec dopadne se siriem a rose (moje oblíbená dvojka)...
a těšim se na pokráčko...eh, kdy tak asi bude???
=0)
(FeFKa, 19. 2. 2007 14:21)
super.........
teraz rychlo pokracovanie som zvedava cim nadopuju jamesa:)))
.....
(Susan Topperová, 19. 2. 2007 13:49)Ten konec se mi tak líbil!!! :D Rose, neroď mi tu!!! :D to bylo perfektní... :)))
:-)
(Sany En, 18. 2. 2007 21:39)SUPER SUPER SUPER! Doufám že si pospíšíš a úřidáš nám sem další kapitolu. :-)
má poklona!
(Kritik, 5. 3. 2007 10:40)