„Jestli nás chytnou a já budu muset drhnout podlahu na pánských záchodech – přetrhnu tě jako hada,“ šeptal pobaveně James, zatímco se spolu s Lily krčili ve výklenku za závěsem v jedné z mnoha bradavických chodeb. Stále ještě měli do večerky dost času, ale školník přímo nesnášel, když se studenti pohybovali po chodbách po osmé hodině.

Lily se tiše rozesmála. „Jako ostatně vždycky. Filch nemá zrovna moc originální nápady. Už čtyřikrát jsem byla leštit poháry v síni slávy a dvakrát jsem trhala kytičky v Zapovězeném lese s Hagridem,“ pokrčila rameny. „Někdo holt rozumu moc nepobral, no.“

James kroutil hlavou, ale stále se nepřestával smát. „Tys někdy měla tresty?“

„No a ne? Když máš za přátelé takové šílence jako já, tak se nediv. Tin by za trochu adrenalinu vraždila.“

„To vysvětluje, že se na famfrpálových zápasech chová tak šíleně,“ poznamenal s úšklebkem a opatrně vykukoval zpoza závěsu, jak daleko je školník. Zatím nebyl v dohledu.

„To ještě nic není,“ mávla ledabyle rukou, „mimo to, kdy máte naplánované tréninky?“

„Každou středu odpoledne, zatím. Dokud bude slušné počasí, budeme hrát, příští týden má zápas Mrzimor se Zmijozelem a přespříští my s Havraspárem. Pak dlouho nic a-“

„A dost,“ skočila mu do řeči, „Vím, kdy má kdo zápasy, jen jsem chtěla vědět ty tréninky.“

„Proč vlastně?“ ušklíbl se a rychle se stáhl, jelikož vzteklý Filch právě přidusal z vedlejší chodby.

„Pottere, nemůžu se pořádně nadechnout.“ Lily zničeně zavřela oči, proč ten výklenek nemůže být stejně široký jako ty ostatní? Ne, zrovna tenhle musí být hluboko do stěny, ale tak úzký...

„Klidně se pořádně nadechuj, mě to nevadí,“ usmíval se. Provokativní část Lilyina já se ozvala a hluboký nádech na sebe nenechal dlouho čekat.

„Sakra Evansová,“ vydechl James, zatímco jeho pohled beznadějně uvízl v zrzčině dekoltu.

„Ano, Pottere?“ zeptala se ho s ďábelským úsměvem na rtech.

I když ho to stálo hodně sil, odtrhl pohled od jejího hrudníku a vpil se jí do očí.

„Ty se mnou flirtuješ?!“

„Ty jsi se mnou flirtoval skoro čtyři roky. Proč bych teď nemohla začít já? Hmm?“ Jazykem si navlhčila rty.

„Protože ty o mě stejně nestojíš.“ James se zmateně rozhlížel okolo a doufal, že Filch zmizí dřív, než na Lily skočí.

„A to ti řekl kdo?“

„Ty sama, nejméně milionkrát.“

„Co bylo bylo, teď je to jiné,“ nadzvedla obočí a bříšky prstů mu přejela po tváři. Cítila, jak se zachvěl. Náhle se jí v hlavě rozezněl alarm. Tohle by neměla. Potter nemá nekonečnou trpělivost. Ale nemohla odolat. Najednou prostě dostala šílenou chuť zkusit, jak líbá. Jenže on není jako ti ostatní před ním. On by byl schopný to brát vážně. A to by bylo víc než špatné.

„Měl by ses vidět,“ vybuchla tichým smíchem, „ten tvůj výraz je naprosto úžasný.“

„Ne, že by mi to nebylo příjemné, Evansová, ale už to nikdy nedělej, pokud nechceš skončit jako znásilněná,“ zašklebil se a znovu vyhlédl na chodbu, „je pryč. Můžeme jít.“

„Stejně s tím nepřestanu,“ usmívala se.

„Oh. Vášnivá a provokující?“

„Smiř se a třes se,“ zavlnila boky, „kde že je ta kuchyň?“

„Poslední dobou s Potterem tráví nějak moc času,“ povzdechla si Tin a zaklapla knížku do lektvarů.

„Je primuska, musí s ním trávit čas,“ pokrčila Debbie rameny a hodila brk zpátky do kalamáře. „Hotovo!“

„Ukaž mi to, ti to zkontroluju,“ ušklíbla se Lydia a dala se do opisování.

„To mi chceš říct, že je normální, aby se primusové ztráceli po večerce, bloudili po hradě a dělali bordel?“

„Přeháníš.“

„Jo! Protože tohle jsme vždycky dělaly my! Běhaly jsme po škole, občas zaklely nějakého zmijozeláka, nakoply Norrisovou, naštvaly Filche. Spolu s Protivou jsme házely hnojůvky do chodby před Filchův kabinet! Toaletním papírem na dívčích záchodech jsme obmotaly všechny mísy, umyvadla, zrcadla! Házely jsme po sobě balónky s vodou, pouštěly jsme bílé myšky do mrzimorské věže! Křídou jsme popsaly tři chodby v pátém poschodí! Vyklízely učebny! Očarovávaly famfrpálové míče. Nechaly jsme explodovat Hagridovy dýně! Mně to tak chybí!“

„Nahlas! Okolí tě špatně slyšelo!“ mrskla po ní Debbie polštářem, „každý nemusí vědět, že za toto můžeme zrovna my,“ zničeně si povzdychla. „Ale jo, taky mi to chybí. Jenže letos je poslední rok, dámy, třeba je čas se stejně jako Lily trochu víc zaměřit na opačné pohlaví.“

„To je fakt, nicméně já už jsem se zaměřila. Za pět minut mám rande.“

„Trochu pozdě, nemyslíš? Je půl deváté.“

„S kým?!“ vykulila na ni Lydia oči.

„Chad Raid z Havraspáru.“

„To je ten s tím perfektním zadkem?“ přimhouřila Tina oči.

„Možná se budeš divit, ale má perfektní víc než jen zadek. Tak čus!“ zamávala jim a o chvíli později zmizela za portrétem.

„Tohle je víc než trapné,“ založila si Tina ruce na prsou, „jdu za Siriem,“ pousmála se a vyšla k svému princi.

Lydia se rozhlédla kolem sebe v domnění, že by si mohla také domluvit rande. Ovšem, když spatřila slintajícího Pettigrewa, který ji málem svlékal pohledem, raději s tichým, „Jdu spát.“ zmizela v dívčích ložnicích.

***

„Tohle už je ale přímo posedlost! Prostě bych to chtěla zkusit,“ rozhodila rukama.

„Vždyť je to Potter, Lil,“ smála se Tina, „co se to s tebou děje? Vždyť on se ti nikdy nezdál tak sexy.“

„Ty to prostě nechápeš!“ mrskla po ní zrzka polštář a přikryla si holé nohy peřinou, „to je chuť, ne nějaký chtíč. Jen chci vyzkoušet, kolik toho umí.“

„Ale u něj tam nějaký chtíč bude, takže raděj vyzkoušej mě z run,“ hodila po ní Debbie pár kousků pergamenů s poznámkami.

„Jdi s tím do háje! To je vážná věc! Jak se s ním mám bavit? Co když po něm jednoho dne prostě skočím.“

„Tohle by byl drb, z kterého by Rossovou trefil šlak. Umíš si to představit? Jak na titulní stránce toho jejího Drbince byla fotka, jak se sápeš po Potterovi a pod tím: Lilian Evansová se líbala s Jamiem! Fanynky Pobertů, spojte se!“  

Kamarádky dostaly záchvat smíchu.

„Ne, zrovna na titulní straně Drbince bych být nechtěla. Ale líbat Pottera by nebylo tak špatné.“

„VÍTE, CO SE STALO?!“ vtrhla do ložnice Lydia a málem při tom vyrazila dveře z pantů.

Lily, Tina i Debbie zalapaly po dechu – nejen proto, že je její náhlý vpád k smrti vyděsil, ale také protože věděly, že Lydii jen tak nějaký drb nevyvede z míry.

„LONGBOTTOMOVÁ SE ZASNOUBILA!“ vykulila oči ještě víc než je měla doposud a hodila na Tininu postel čerstvý, speciální výtisk Drbince – ani barva nebyla úplně zaschlá. Pod nadpisem, který právě Lydia zařvala přes celou věž byla fotka s Alicí a Frankem v objetí.

Lily málem šokem spadla z postele. Ne, že by jim to nepřála, ale vždyť...

„Je jim teprve sedmnáct.“

„A co je na tom?“

„Ale ty to nechápeš. V mudlovském světě bychom byli ještě nejméně dva roky studenti! Máme celý život před sebou a ona se zasnoubí s jedním chlapem už v sedmnácti?!“

„Miluje ho,“ zakroutila Debbie hlavou. „Třeba ví, že už lepšího nepotká.“

„Já vím, chápu. Brala bych, kdyby spolu chodili třeba do dvaceti a pak se zasnoubili, ale už teď?“

„Neřeš to.“

Bradavické klepny se ten den málem užvanily k smrti. Jelikož časopis vedený Petty Rossovou – Drbinec se dodával v omezeném počtu pouze hlavním tamtamům Bradavické školy, existovala spousta jedinců, kteří o této novince nevěděli a bylo třeba jim to sdělit.

Lydia se do rozhlašování pustila okamžitě. Rozběhla se za pěti studentkami pátého ročníku, které mimo to, že byly nejlepšími kamarádkami, měly neuvěřitelně rychlé nohy i pusy a rovněž skvělé kontakty na podobné holky. Takže když Lydia sdělila tuto novinku jim, měla jistotu, že do pěti minut bude celý její okruh, jež měla na starosti, o novině zpraven.

Měla pravdu. Ještě ten večer si mohla připsat dvacet drbacích bodů a tím si upevnit svou pozici profesionální klepny. Večer usínala bez počítání se skvělou náladou.

Zato Lily nemohla usnout. Nechápala to. Prostě nedokázala pochopit, jak se mohla zrovna Alice uvázat tímhle slibem do konce života?! Fajn, dá se to zrušit, samozřejmě. Ale i tak je hodně zvláštní. Ona sama nikdy nepřemýšlela nad tím, že by se někdy zasnoubila, nebo nedej bože vdala. Vždyť okolo ní bylo vždycky tolik krásných, schopných kluků, kteří by ji moc rádi... jo. A jsme u toho. Tohle byl důvod, proč se nechtěla vdávat a vůbec se vázat. Chlapům šlo vždycky jenom o to jedno. Uvědomovala si to až moc dobře. První věc, na co chlap vždycky pomyslí je, jaké by to s ní bylo v posteli.

Debbiino chrápání ji neuvěřitelně vytáčelo, raději na sebe natáhla župan a v papučích seběhla do společenky a hupsla do křesla u krbu.

„AU! Evansová! Ty jsi horší než buldozer!“ zařvalo stvoření pod ní, když dopadla.

„Pottere! Co tady děláš?!“ přimhouřila vztekle oči a snažila se vydrápat z jeho náručí.

„Rozdrtila jsi mi pánev,“ skučel. Lily jen protočila oči a dopadla do protějšího křesla. Nechtěla sedět u něj, ale na druhou stranu, kdyby si sedla dál od krbu, mrzla by. Přece jen byla druhá polovina prosince a venku už nebylo právě nejtepleji. Severák v téhle chvíli skučel ještě víc než Potter. Což už něco znamenalo.

„Co tady děláš?“ zeptala se znova.

„Sedím a snažím se unavit si oči, abych okamžitě po příchodu do ložnice usnul. To chrápání se prostě nedá poslouchat. Co tady děláš ty?“ odpověděl lhostejně a mnul si bolavou kyčel.

„Přemýšlím o vás.“

„O mě, Siri-“

„Ne, o chlapech obecně.“

„Nevypadá to, že jsou to pozitivní úvahy.“

„No, to bych řekla,“ rukou si pročesávala vlasy a ještě víc se zachumlala do županu, „řekni mi, proč jste taková hovada?“

James vyprskl smíchem, ve kterém se mísil šok s pobavením, „Cože?“

„Proč se chováte tak, jak se chováte. To vaše věčné: ‚Oo! Ty jsi tak sexy, Colemanová! Rossová, ty máš tak úžasný prsa!‘ nebo: ‚Ta musí být v posteli pořádná dračice.‘ – je vážně velice působivé,“ zašklebila se.

„Nechápu, co ti na tom tolik vadí.“

„Možná to, že první na co pomyslíte, když vidíte ženskou je, jaký by s ní byl sex.“

„Hele, všichni nejsou jako Sirius.“

„Možná, že ne všichni. Ale drtivá část ano.“

„Jsme prostě chlapi. Navíc, nikdo není dokonalý, ty taky nejsi zrovna svatá.“

„Vážně díky,“ zhluboka se nadechla a zaklonila hlavu. Proč tohle vůbec s někým řeší? Tohle jsou její názory, o kterých by nikdo neměl vědět! Proč je proboha řeší právě s Potterem?! Osmý div světa.

„Když jsem tě poprvé uviděl, nemyslel jsem zrovna na sex,“ prohodil jen tak mimochodem a sundal si brýle, aby si je mohl vyčistit.

Proti své vůli se musela rozesmát. Znovu se na něj podívala.

„Pottere, tehdy ti bylo jedenáct. V jedenácti málo kdo ví, co sex je. Já sama věřila na čápa do dvanácti.“

Vyprskl smíchy a zamrkal směrem k ní, aby trošku zaostřil, viděl hodně špatně.

Pousmála se, bez brýlí vypadal roztomile, jako nějaké dítě. A je to tady zas. Už zase by ho chtěla políbit. Hrabe jí. Jinak si to sama prostě nedokázala vysvětlit. Přece na něm ale něco musí být, když po něm šílí půlka bradavické školy.

Ale vždyť je to docela obyčejný, tuctový kluk, když se odmyslí, že je jeden z nejlepších čarodějů z ročníku, umí perfektně hrát famfrpál a dokonce je kapitánem nebelvírského družstva, má úžasnou vymakanou postavu a nádherné hnědé oči a... Cože?

Lily spadla brada. Co si to myslela? Nádherné hnědé oči? Nádherné? Jo. Teď už to věděla na sto procent. Prostě ji hrabe, měla by jít na konzultaci k Pomfreyové.